články

Připomeňme si jednoho z letců RAF pocházejících z Vysočiny, který patřil mezi naše nejúspěšnější stíhače v bitvě o Británii.
Více jak dva roky bojoval za vlast. Bohužel, dne vítězství se nedočkal.

100. výročí narození plukovníka i.m. Stanislava Zimpricha, pilota 310. čs. stíhací perutě RAF

Československo
3. března 1916 se v Německém (nyní Havlíčkově) Brodě narodil budoucí sportovec, skaut, Sokol a především muž s vlasteneckým srdcem Stanislav Zimprich. Po maturitě na chrudimské Obchodní akademii se v roce 1935 dobrovolně přihlásil do armády a přes Vojenské letecké učiliště v Prostějově a Vojenskou akademii v Hranicích dospěl k hodnosti poručík letectva. Roku 1937 nastoupil k Leteckému pluku 5 do Brna.

Exil, Polsko, Fracie
15. březen 1939 změnil vše. Okupace byla příliš ponižující. 29.5. odešel bojovat za milovanou vlast. Skupinu šesti kamarádů vedl Karel Mrázek, pilot žijící před válkou v Náměšti nad Oslavou. V Polsku byl jedinou šancí na přesun do Francie podpis pětiletého závazku do Cizinecké legie. Cesta pak vedla z Kdyně lodí Sobieski do Boulogne, ale záhy přesun dál do vyprahlého Alžírska. Válka zrušila pouto u pěchoty a Zimprich tak v září nastoupil ke koloniálnímu letectvu v severní Africe a zahájil přeškolení. Počátkem roku 1940 pokračoval v Chartres u Paříže. V květnu jej zařadili je stíhací jednotce GC I/8 vyzbrojené stíhačkami Marcel Bloch MB.151C1. Jenže obrana se pod Německým útokem hroutila rychle a evakuace nastala v poslední moment, den před kapitulací.

Velká Británie
24.6.1940 přistála loď s čs. letci ve Velké Británii, posledním ostrově svobody. Další krok byl jasný: RAF VR (Royal Air Force Volunteer Reserve, Dobrovolnická záloha britského královského letectva). 12. června se Pilot Officer (P/O, podporučík) Zimprich přidal k zakládajícímu personálu 310. čs. stíhací perutě umístěné na letišti Duxford. Setkal se zde i s Vilémem Göthem, který žil před válkou v Jihlavě. Seznámení se stroji Hawker Hurricane Mk.I proběhlo bez problému a již 26. srpna byl P/O. Zimprich poprvé v boji. Za pár dní při střetu s bombardéry u Londýna na něj zaútočil doprovodný Messerschmitt Bf 109, ale po úhybném manévru dokázal ještě zamířit a dávkou ze všech kulometů Hurricanu protivníka zasáhl – pravděpodobný sestřel. 7. září trefil dva dvoumotorové Messerschmitty Bf 110 nad ústím Temže, od dva dny později dokázal jistě sestřelit bombardér Dornier Do 17 a navíc zasáhl i jeden Bf 110. 18. září pak pravděpodobně další Do 17. Během bitvy o Británii patřil, nejen co do počtu vítězství, k našim nejlepším (bilance: 1 - 4 - 1 znamená jedno jisté vítězství, čtyři pravděpodobná, jeden poškozený protivník). Vzdušná aktivita všeobecně polevila, ale s nadcházejícím jarem opět počet akcí rostl: hlídky, ochrana konvojů, útoky na cíle v okupované Evropě... Počátkem roku 1942 byl již Flight Lieutenant (F/Lt, kapitán) blízko završení 200 hodinového operačního turnusu, po němž by následoval odpočinek.

12. dubna byl úkolem pro šest pilotů letky B nácvik soubojů nad pobřežím nedaleko domovské základny Perranporth. F/Lt Zimprich se na stroji Spitfire Mk.Vb BL497 (NN-Y) srazil se Spitfirem Sgt Stanislava Halamy. Oba se pokusili s poškozenými stroji nouzově přistát. Halama smrtelně havaroval na pevnině. Zimprich se snažil dosednout na pláž, ale po prvotním doteku se letoun zastavil až 300 metrů od břehu a zanedlouho potopil. Pilot při nárazu na vodu patrně ztratil vědomí a utopil se. Tělo bylo nalezeno až v polovině července 120 km daleko v Bristolském zálivu. Místem posledního odpočinku je tak hřbitov sv. Augustina v devonském Heantonu.

Připomínky
Jména Stanislava Zimpricha i jeho kamaráda, rovněž padlého stíhače, Jana Lašky jsou uvedena na pomníku Obětem 1. a 2. světové války v havlíčkobrosdkém parku Budoucnost. Fotky jsou v sekci věnované Janu Laškovi.
Na místním novém hřbitově jej připomíná náhrobní kámen - kenotaf.
Trochu hlíny z hrobu, kterou přivezl z expedice Klub historie letectví Jindřichův Hradec, lze najít v Leteckém muzeu v Deštné.
Tvář Stanislava Zimpricha figuruje na dvou typech poštovních známek tzv. Londýnského vydání.

Na nositele řady československých i britských vyznamenání vzpomínal krátce po válce legendární noční stíhač Karel Kuttelwascher ze Svatého Kříže u Havlíčkova Brodu slovy "Měl krásné úspěchy, z nichž jsme se nejvíce radovali my Čechoslováci, poněvadž jsme tak nejenom Anglii, ale celému světu dokazovali, že v našem odvěkém boji s Německem budeme pokračovat bez oddechu."

Čest památce letce Stanislava Zimpricha! I díky jeho úsilí a oběti byla naše vlast osvobozena a obnovena. Naplnil tak vojenskou přísahu i heslo svojí perutě "We fight to rebuild" - "Bojujeme, abychom znovu vybudovali".

Další informace
Osobní profil je v sekci Čs letci - Stíhači RAF.
Stručná verze životopisu a informace o dalších letcích z regionu je v sekci Čs letci - Piloti z Vysočiny.

K připomínce výročí vznikl díky spolupráci s Českým rozhlasem Region rozhovor a článek: Téměř dvouleté nasazení v bojích pilot Stanislav Zimprich přežil a obstál se ctí. Jeho osud se ale naplnit při cvičném letu.
Článek MF DNES, který vyšel 4.3.2016 v příloze Vysočina, byl zveřejněn rovněž online: Patřili mezi nejlepší piloty. Domů na Vysočinu se ale z války nevrátili.

Zdroje:
Černý K.: Z Vysočiny na křídla RAF
Rail J.: Českoslovenští letci v polské obranné válce
Rail J.: Českoslovenští letci ve Francii 1939-1940
Rajlich J.: Na nebi sladké Francie
Rajlich J.: Na nebi hrdého Albionu 1, 2, 3, 7.
Černý K.: Muži z londýnského vydání
Vávrová M.: Rytíři Vysočiny 2
Další užitečná literatura: Čs letci - Letecké knihy.

V brzké době bude vytvořena osobní sekce řadou dalších informací a fotek.